Jsi připraven na Norsko?

Asi to bude znít jako jedno z mnoha klišé, ale je opravdu zajímavé, jaké věci ve vašem životě ovlivňují váš budoucí směr. Konkrétně mám na mysli, jakým způsobem jsem došel k tomu, že po bakaláři chci strávit významnou část roku v zahraniční. Z této touhy se stala realita: V srpnu začne můj rok v Norsku!


Motivace

Velmi obtížně bych dokázal přesně definovat mé důvody, proč jsem se odhodlal. Společný jmenovatel je mé bakalářské studium. Vydalo by na samostatný článek, ale věděl jsem, že po 3 letech, to bude chtít změnu. Jakou? To ani já právě nevím, tak jsem se rozhodl pro tzv. "gap year". U nás je to neobvyklá věc, ale např. v USA je to celkem běžné. Během Camina mi došlo, že další rok bych rád více poznal svět, pracoval a osamostatnil se.

Pokud jde o motivaci, tak také důležitou roli hrál "sen práce v zahraničí". Abych to vysvětlil, tak 2 roky zpátky jsem měl možnost díky GDG navštívit USA, resp. Silicon Valley, a vidět technologický ráj blíže. Návštěva USA mi totiž přinesla pocit, že pracovat v zahraničí není nereálné a má něco do sebe. Konkrétně jsem měl (trochu mylný) dojem, že v zahraničí mohu pracovat na více zajímavých projektech.

Doufám, že během toho roku získám opět trochu jiný pohled na svět, začnu si studentských let znovu více vážit a budu si schopen definovat záměr mých dalších studií. Navíc se těším, až se budu muset naučit prát a vařit si na celý týden. V neposlední řadě věřím, že se zlepším nejen v angličtině, ale i profesně.

Proces hledání

Na začátku jsem měl 4 podmínky:

  • Zahraničí
  • Na konci být z hlediska financí při nejhorším na pomyslné nule
  • Mít možnost se přitom vzdělávat
  • Pokud bych měl pracovat, musí to být "smysluplná práce"

Nejlépe mi vycházela možnost vývojářské stáže, ale byl jsem opravdu otevřený a dokázal jsem si představit i nějaké částečné (ne celoročně) pomáhání v sociálních službách za stravu a ubytování nebo třeba práci do Česka na dálku spojenou s cestováním.

Díky vývojářské komunitě jsem potkal mnoho lidí, od kterých jsem mohl čerpat inspiraci a případně získat tipy koho oslovit. Ještě předtím, než jsem začal, jsem věděl, že se rozhodně zkusím přihlásit na stáže v Google, AIESEC a Starlift. V listopadu roku 2018 začal můj hon za stáží v zahraničí. Nakonec to dopadlo s AIESEC, ale nejspíše ještě napíšu samostatný článek, abych samotné hledání více přiblížil.  

Ten den, kdy jsem měl poslední kolo pohovoru, si velmi dobře pamatuji. Byl to pátek, kdy už byl trochu více klid od školy. U každého pohovoru jsem byl celkem nervózní a to se možná projevovalo i na úrovni mé angličtiny. Jakmile hovor skončil s tou zprávou, že v dalším mailu mi přijde návrh pracovní smlouvy, byl jsem velmi nadšený a rád v těchto chvílích projevuji tyto emoce i zvenčí (skákání, odhodlaný řev, ...). V zápětí jsem se oblékl do sportovního a šel se proběhnout. Během běhu jsem hodně přemýšlel a na jednom hezkém místě jsem se zastavil, abych se trochu "zastavil". Rozhodl jsem se, že zprávu nasdílím do rodinného chatu. První živý kontakt s rodinou ten samý den mne ale rozhodil. Nadšení velmi rychle opadlo a spíše jsem musel hledat cesty, aby rodina pochopila, že opravdu na rok zmizím. Byly to hodně těžké chvíle a hlavou se mi honily pochybnosti všech typů. Časem se to zlepšilo...

Umění velké změny

Stále nevím, jaký způsob je vhodný pro oznamování velkých změn tohoto typu. Pokaždé, když tuto změnu oznámím, tak většina reakcí (ne všechny) spíše vyvolávají pocit, že ostatní mají dojem, že jdu za kariérou, určitým způsobem zanedbám vztahy nebo nechám tady blízké samotné na trable běžného života. Něco na tom bude a i já sám citím určitý strach z hlediska osobní roviny v průběhu toho roku, ale beru to tak, že to je jen jeden rok, který uteče jako voda a obdobně jako u Camina to bude určité zrcadlo pro budoucnost.

"To je mega!" vs. "Ty jsi podobný blázen jak ta naše dcera..."

Také doma budu muset nechat spoustu věcí a aktivit, např. kytaru, GDG, florbal atd. Nejvíce mne ale budou mrzet důležité události, u kterých nebudu schopen být a měl bych tam být, např. svatby a narozeniny.  Na druhou stranu se těším na tuto změnu, novou zemi, kulturu a lidi. Navíc do Česka se rozhodně chystám na Vánoce a nejspíše budu muset přiletět i na přijímací zkoušky, takže kontakt s domovem určitě neztratím.


Sám jsem zvědavý, jak se tato etapa vyvine. Pokud vás bude zajímat více dojmů z Norska, sledujte tento blog. Články budou rozhodně přibývat a brzy vydám pár řádků o mém hledání stáže. Ostatně, tento blog píšu i kvůli osobní retrospektivě. Také se nebojte napsat do komentářů, ať už tady nebo pod příspěvek na sociálních sítích.

Show Comments

Get the latest posts delivered right to your inbox.